z právní praxe pevně zakořeněnou a  v  základech fungující strukturou, kde nelze očekávat turbulentní korporátní změny. Je-li akciový plán připraven a následně nastaven s potřebnou mírou důslednosti, je velmi vhodným motivačním programem a  nástrojem, jak fungování managementu „posunout o stupeň výše“.

Další typy manažerských motivačních programů Mezi další způsoby nastavení manažerských motivačních programů patří zejména (i) emise manažerských (zaměstnaneckých) dluhopisů, (ii) vytvoření smluvního bonusového schématu, (iii) založení tiché společnosti6 nebo (iv) založení svěřenského fondu.7 V  případě dluhopisového plánu společnost emituje dluhopisy určené výhradně pro  příslušné manažery, zpravidla jakožto členy jejího statutárního orgánu.​Tyto dluhopisy jsou pak standardně vázány na dobu trvání  výkonu funkce člena statutárního orgánu a v případě ukončení výkonu funkce dochází zpravidla ke zpětnému odkupu dluhopisů ze strany společnosti. Za hlavní pozitiva dluhopisových plánů lze označit skutečnosti, že nedochází ke změně vlastnické struktury dané společnosti a  že lze nastavit podmínky plánu tak, aby prodej dluhopisů i  výplaty úroků představovaly nulové daňové zatížení. Negativem je zejména značná časová i  finanční zátěž související s  emisí dluhopisů a  daňové zatížení při zpětném odkupu dluhopisů ze strany společnosti. Smluvní bonusové schéma je technicky jednoduchým řešením nastavení manažerského motivačního plánu. Jeho podstata spočívá v  tom, že konkrétní motivační plán vychází pouze ze znění příslušných smluv o  výkonu funkce (případně pracovních smluv) uzavřených mezi společností a manažery. Pro implementaci fungujícího systému proto v  tomto případě není potřeba žádného dalšího právního institutu a  navíc uzavřením samostatných smluv s jednotlivými manažery je zajištěno, že manažeři nejsou navzájem informováni o  výši svých odměn. Zásadní nevýhodou tohoto programu je jeho vysoká daňová zátěž dopadající jak na manažery, tak na samotnou společnost, kdy smluvní stanovení odměn včetně všech bonusů zvyšuje průměrný výdělek manažerů.8

Poměrně specifickým institutem je vytvoření vztahu tichého společenství  prostřednictvím smluv o  výkonu funkce a  smlouvy  o  tichém společenství.  ​ lenové managementu jsou Č v  tomto případě vůči příslušné společnosti v pozici tichých společníků.​ Výhody tohoto postupu jsou následující: také nedochází ke změně vlastnické struktury společnosti, je přirozeně nastavena vysoká míra diskrétnosti a rovněž dochází ke vzniku silné zainteresovanosti manažerů na hospodářských výsledcích společnosti. Zapojení institutu tiché společnosti do fungování obchodní společnosti, či celé skupiny, s sebou však přináší i významná negativa. Především se jedná o  nutnost majetkových vkladů manažerů a  vysokou, zřejmě až neúměrnou rizikovost programu pro manažery, neboť výplata bonusové složky odměny je vázána výhradně na účetní závěrku společnosti a nadto se manažeři rovněž podílí i na ztrátě společnosti.9 Teoreticky lze uvažovat i o vybudování manažerského motivačního programu prostřednictvím založení svěřenského fondu, jehož zakladatelem  je příslušná obchodní společnost a  jehož beneficienty jsou jednotliví manažeři.​Členové managementu jsou poté odměňováni z  prostředků vložených do svěřenského fondu, a to dle pravidel stanovených ve statutu fondu a jeho interních směrnicích. Jakkoli se tento způsob může jevit atraktivně, a  to zejména s  ohledem na velký prostor společníků dané společnosti při vytváření formátu svěřenského fondu a  podmínek pro čerpání majetku z fondu členy managementu, je třeba brát v potaz, že jde o typ manažerského motivačního programu v České republice dosud v praxi téměř nevyužívaný. Vzhledem k  tomu s  sebou stále přináší některé nezodpovězené otázky a s tím související významná rizika (zejm. riziko neodvedených plateb a jejich následného doměření či dokonce související nebezpečí naplnění skutkové podstaty veřejnoprávního deliktu).

Závěr Ačkoli manažerské motivační programy nejsou výhradně právními nástroji, jsou založeny primárně na soukromoprávních institutech a  principech. Zároveň je třeba brát v úvahu, že v současné době se poptávka korporátních klientů advokátních kanceláří zpravidla neomezuje na striktně právní služby. Naopak, stále častěji zahrnuje poptávku po komplexním právně-ekonomickém a  daňovém poradenství a  nezřídka kdy i  žádosti

o  pomoc při přijímání strategických rozhodnutí týkajících se samotného funkčního nastavení a obchodního směřování dané společnosti. Z těchto důvodů a s ohledem na to, jak významně může vhodně nastavený manažerský motivační program přispět k  rozvoji obchodní společnosti, je vhodné s  manažerskými motivačními programy v  advokátní praxi kvalitně pracovat. 

•

Matěj Sýkora Pavelka s.r.o., advokátní kancelář

Poznámky: 1 Ve smyslu ustanovení § 278 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění. 2 Viz ustanovení § 375 a násl. zákona o obchodních korporacích. 3 Akciový plán, resp. každý jeho cyklus, by měl trvat minimálně tři roky tak, aby po jeho skončení mohlo ze strany společnosti dojít k odkupu prioritních akcií od manažerů za současného splnění časového testu osvobození od daně z příjmu dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. x) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. 4 S ohledem na znění § 250 odst. 2 písm. d) zákona o obchodních korporacích by principy (jednotlivé vzorce) pro výpočet výše dividend měly být obsaženy i ve stanovách společnosti. 5 Tyto vzorce mohou být vázány např. na hospodářský výsledek nebo výši EBITDA společnosti dle účetních závěrek. 6 Ve smyslu ustanovení § 2747 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. 7 Ve smyslu ustanovení § 1448 a násl. občanského zákoníku. 8 Odměny manažerů zpravidla nespadají mezi příjmy osvobozené od daně z příjmů dle zákona o daních z příjmů. 9 K případnému ujednání o tom, že se tichý společník nepodílí na ztrátě podnikatele, se dle § 2751 odst. 1 občanského zákoníku nepřihlíží.

www.epravo.cz | EPRAVO.CZ Magazine | 4/2018

127