z právní praxe
PETERKA & PARTNERS
Zahraniční e-shopy pro české spotřebitele zejména s ohledem na náležitosti provozování e-shopu výhradně ze zahraničí Internetové obchody přitahují stále více českých spotřebitelů. Velké oblibě se těší rovněž e-shopy zahraniční. Jaké náležitosti je pro provozování e-shopu nutno splnit a jaká pravidla platí pro e-shop, který své služby nabízí výhradně ze zahraničí, tedy bez jakékoli přítomnosti na českém území?
N
a rozdíl od většiny pojednání na téma e-shopu, která se zaměřují zejména na ochranu spotřebitele v souvislosti s nakupováním zboží a služeb přes internet, se v tomto článku zaměřujeme na náležitosti a povinnosti v souvislosti s provozováním e-shopu z pohledu provozovatele, zejména případ kdy provozovatelem e-shopu není český subjekt, ale zahraniční osoba, resp. subjekt usazený v jiném členském státě Evropské unie.
E-shop jako živnost volná Provozování e-shopu náleží do kategorie volných živností, konkrétně do oboru činnosti č. 48 „Velkoobchod a maloobchod“ dle přílohy č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále „živnostenský zákon“). Obecně platí, že podnikatel, který hodlá provozovat e-shop neboli internetový obchod, musí splnit základní podmínky provozování živnosti dle živnostenského zákona. Jde-li o zahraniční subjekt, tedy podnikatele z jiného státu, jenž chce podnikat a své služby poskytovat na území České republiky, je tento rovněž povinen splnit podmínky živnostenského zákona a ohlásit živnost či, jde-li o právnickou osobu, přemístit sídlo či alespoň zřídit odštěpný závod v České republice, následně ohlásit živnost a zapsat odštěpný závod do obchodního rejstříku. Jaké podmínky ale musí být splněny v případě, kdy e-shop provozuje zahraniční podnikatel, který hodlá nabízet zboží a služby i českým spotřebitelům, a to výhradně ze zahraničí, bez jakékoli přítomnosti na území České republiky? – Vzhledem k tomu, že odpovědi na tuto otázku se výrazně liší, klade si tento článek za úkol ozřejmit a vyjasnit danou problematiku, a to zejména s ohledem na zkušenosti v souvislosti s poskytováním služeb zahraničním subjektům. 150
Směrnice o elektronickém obchodu Provozování e-shopu je zejména upraveno Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“, dále jen „Směrnice“), v níž se v bodě 18 preambule uvádí, že „služby informační společnosti zahrnují širokou škálu hospodářských činností, které probíhají on-line. Tyto činnosti mohou spočívat zejména v on-line prodeji zboží.“ Jinými slovy, provozování e-shopu spadá do kategorie služeb informační společnosti a je tak upraveno uvedenou Směrnicí (která se mj. vtahuje i na další služby informační společnosti, jako např. služby poskytující informace nebo obchodní sdělení on-line, služby, které spočívají v předávání informací prostřednictvím komunikační sítě a další). Článek 3 Směrnice nazvaný „Vnitřní trh“ sice ukládá členským státům, aby při poskytování
EPRAVO.CZ Magazine | 4/2018 | www.epravo.cz
služeb informační společnosti poskytovatelem usazeným na jeho území byly dodržovány platné vnitrostátní předpisy z příslušné koordinované oblasti, zároveň však v dalším odstavci stanoví, že členské státy nemohou omezovat volný pohyb služeb informační společnosti z jiného členského státu. Jinými slovy tedy poskytovatel služeb informační společnosti (mezi které náleží i provozování e-shopu) musí dodržovat vnitrostátní předpisy z příslušné koordinované oblasti, avšak zároveň nesmí dojít k omezení volného pohybu služeb informační společnosti poskytovatele z jiného členského státu. Výjimkou umožňující omezení jsou opatření uvedená v odst. 4 článku 3 Směrnice, která mohou členské státy přijmout z důvodu zachování veřejného pořádku, ochrany veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti či ochrany spotřebitelů a investorů. Ohledně náležitostí pro provoz zahraničního e-shopu, který své služby poskytuje výhradně ze zahraničí, je pak zcela klíčová tzv. zásada