kmenového listu stanovené v citovaném § 138 odst. 1 písm. f) ZOK. Odvolací soud s poukazem na § 90, § 25 odst. 1 písm. k) a § 48 odst. 1 písm. j) z.v.r. uzavírá, že důvod shledaný soudem prvního stupně pro zamítnutí části návrhu na zápis do obchodního rejstříku není dán. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. 7 Cmo 124/2014)

Zápis oborů živnosti volné do obchodního rejstříku Dle znění přílohy 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, se v této věci jedná o pojmenování oborů činností náležejících mimo jiné do živnosti volné, označené tímto zákonem souhrně jako předmět podnikání - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Odvolací soud konstatuje, že z citované zákonné úpravy ani ze zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v platném znění nevyplývá, že by údaj o předmětu podnikání navrhovatele zapsaný v obchodním rejstříku měl být striktně totožný s označením živnostenského oprávnění (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.). V dané věci odvolací soud souhlasí s odvolatelem, že aktuální označení předmětu podnikání navrhovatele postrádá dostatečnou vypovídací hodnotu o konkrétní činnosti společnosti a rozsahu jejího podnikání. Navrhovatelem požadovaný zápis oborů jeho činnosti, jako předmětu podnikání nepovažuje odvolací soud za rozpor se stávající zákonnou úpravou, když má navrhovatel k podnikání v těchto oborech činnosti živnostenské oprávnění. Z pohledu samotného účelu a významu veřejného rejstříku je dle odvolacího soudu primární poskytnout třetím osobám možnost získat co nejpřehlednější a realitě nejvíce odpovídající přehled informací o jednotlivých zapsaných subjektech, tedy i o předmětu jejich podnikání. Požadavek navrhovatele není z hlediska odvolacího soudu skutečností potlačující tuto základní funkci veřejného rejstříku. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 10. 2015, sp. zn. 7 Cmo 134/2015)

Rozpor odměny likvidátora určenou podle vyhlášky s čl. 28 LZPS Ohledně odvolatelkou namítaného rozporu odměny stanovené dle vyhlášky (která je dle likvidátorky neadekvátní) s  Listinou základních práv a  svobod (článek 28 LZPS) odvolací soud uvádí, že rozpor není dán. Činnost likvidátora není prací zaměstnance. Likvidátor nevykonává závislou činnost, neboť nepřijímá příkazy k výkonu svojí funkce, řídí se pouze ustanoveními jednotlivých zákonů a podzákonných právních předpisů. Likvidátor není zaměstnancem likvidované společnosti, soudu, případně státu. Vyhláška neupírá likvidátorovi právo na odměnu za jeho činnost, pouze určuje její výši (podobně jako například vyhláška č. 177/1996 Sb. určuje výši mimosmluvní odměny pro advokáty). (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 8. 2015, sp. zn. 7 Cmo 142/2015)

109