společnice, lze přisvědčit. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za prokázané, že navrhovatelka své povinnosti porušovala, nejednala s péčí řádného hospodáře a nejednala v souladu s principem loajality ke společnosti, k plnění povinností z titulu své funkce přistupovala laxně, což dle odvolacího soudu vyplývá i z emailové korespondence společnic a jednatelek, veškerých předložených listinných důkazů, vydaného předběžného opatření, proti němuž navrhovatelka v řízení o jeho vydání nebrojila. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. 14 Cmo 192/2016)

Zmeškání lhůty pro podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku Odvolací soud zjistil, že v rejstříkovém spisu se sice nachází odvolatelem zmiňovaný originál notářského zápisu o založení společnosti NZ 211/2016, sepsaný dne 13. 9. 2016 JUDr. Ing. R. K., notářem v M. L., ovšem návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku byl podán u Městského soudu teprve dne 3. 4. 2017, jak vyplývá z podacího razítka na návrhu, tedy po zmeškání 6 měsíční lhůty stanovené § 9 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen z. o. k./, aniž by zakladatelská listina tuto lhůtu změnila podle § 9 odst. 2 z. o. k. Pak ale platí, že předložená zakladatelská listina nedokládá založení předmětné společnosti, protože nastaly obdobné účinky, jako při odstoupení od smlouvy, jak vyplývá ze zmíněného § 9 odst. 1 z. o. k. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 14 Cmo 200/2017)

Nepozvání člena družstva na členskou schůzi jako porušení základního práva člena družstva Odvolatelé byli ke dni konání předmětné členské schůze členy bytového družstva; o tom nebylo v projednávané věci s ohledem na shora uvedená pravomocná soudní rozhodnutí pochyb. Přesto odvolatelé nebyli na členskou schůzi pozváni a nezúčastnili se jí. Tím došlo k porušení jejich základního členského práva vyplývajícího již z § 575 odst. 1 písm. b) z. o. k. Navzdory tomu soud prvního stupně uzavřel, že tento zásah do práv odvolatelů neměl závažné právní následky, že svým jedním hlasem by stejně nemohli ovlivnit jednoznačný výsledek hlasování. Tak tomu ale není. Podle úvahy soudu prvního stupně by vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze pravidelně bránila již samotná skutečnost, že navrhovatelé nedisponují takovým počtem hlasů, aby byli schopni zvrátit výsledek hlasování, pokud by na členské schůzi byli přítomni. Judikaturní závěry Nejvyššího soudu uvedené v usnesení ze dne ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 647/2012, a to sice, že: „Je-li akcionáři znemožněna účast na val-

186