Odvolací soud proto uzavírá, že notářským zápisem podle § 776 odst. 2 ZOK je jedině notářský zápis pořízený podle českého práva notářem se sídlem v  České republice, jak správně dovodil soud prvního stupně. Takový závěr odpovídá též ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, který např. v odůvodnění usnesení ze dne 14. 4. 1999 sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2000, vyslovil závěr, že „notářským zápisem se rozumí listina sepsaná notářem, která splňuje náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů zákonem č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) [nyní ve znění zákona č. 82/1998 Sb.] - dále jen "notářský řád" a  která tak má (srov. § 6 notářského řádu) povahu veřejné listiny“. Na tomto závěru Nejvyšší soud setrval též např. v rozsudcích ze dne 27. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 2120/2009, ze dne 25. 2. 2013 sp. zn. 21 Cdo 2505/2011 nebo ze dne 6. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 1557/2015 (veřejnosti dostupných na jeho webových stránkách). Tento výklad neodporuje předpisům EU z oblasti práva obchodních společností, které vycházejí z toho, že zákonnost vybraných postupů kolem obchodních korporací má zkoumat příslušný vnitrostátní orgán; v České republice byl v těchto případech zvolen právě notář a jako forma notářský zápis (viz např. směrnice č. 2005/56/ ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností či nařízení č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti). Nelze přisvědčit ani argumentaci odvolatele, pokud odkazuje na Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech. Podle čl. 4 odst. 2 této smlouvy se listiny, které se na území jedné smluvní strany považují za veřejné, mají důkazní moc veřejných listin též na území druhé smluvní strany. Zde nejsou pochybnosti o tom, že notářský zápis zahraničního notáře je veřejnou listinou, ovšem v působnosti zákona o obchodních korporacích může jít ze shora vyložených důvodů pouze o notářský zápis pořízený podle notářského řádu platného v České republice. Stejný závěr je zastáván i právní teorií, podle níž „jestliže zákon (např. obchodní zákoník) pro nějaký právní úkon předepisuje formu notářského zápisu nebo stanoví, že nějaká skutečnost musí být osvědčena notářským zápisem, míní se tím notářský zápis podle českého notářského řádu pořízený notářem, který byl jmenován českým státem podle pravidel stanovených českým zákonem“ (Bílek, P., Fiala, R., Jindřich, M, Wawerka, K. a kol. Notářský řád a řízení o dědictví. Komentář 4. vydání, Praha: C.H.Beck, 2010, s. 27-28). K tomu lze rovněž odkázat např. na stanovisko Ministerstva spravedlnosti dostupné např. na stránkách České advokátní komory (http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=8542).

210