Odo 871/2002, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3677/2012, nebo ze dne 21. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 5069/2015). Společník, který zneužil svého práva podat jménem společnosti žalobu podle § 131a obch. zák., se nemůže úspěšně domoci přiznání nároku na úhradu soudního poplatku a náhradu nákladů zastoupení, které za společnost v řízení o této žalobě zaplatil k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2017, sp. zn. 29 Cdo 736/2016). (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 14 Cmo 206/2016)

Aktivní legitimace člena sdružení k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí některého z jeho orgánů Podle § 15 odst. 1 zákona o sdružování občanů je bez dalšího dána aktivní legitimace člena sdružení k podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí některého z jeho orgánů. Aktivní legitimaci soudní praxe přiznává i tomu, kdo v době rozhodnutí orgánu sdružení byl členem sdružení, ale již není, ovšem trvá jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení vyplývající z toho, že toto rozhodnutí orgánu sdružení nadále dopadá do jeho práv a povinností. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 2018, sp. zn. 14 Cmo 258/2016)

Listina prokazující převod podílu v rejstříkovém řízení Právním důvodem převodu podílu je smlouva o převodu podílu, která musí mít písemnou formu a podpisy převodce a nabyvatele musejí být na předmětné listině úředně ověřeny, a proto musí být pro zápis změny v osobě společníka do obchodního rejstříku tato skutečnost doložena právě takovou smlouvou; jinou listinou (např. prohlášením nabyvatele a převodce o tom, že předmětná smlouva byla uzavřena) nelze tuto skutečnost doložit. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 2. 2018, sp. zn. 14 Cmo 283/2017)

Registrační princip v rejstříkovém řízení Řízení ve věcech obchodního rejstříku je ovládané tzv. registračním principem, dle něhož rejstříkový soud rozhoduje toliko na základě předložených listin, z nichž musí údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, jednoznačně vyplývat – pak je možné zápis do veřejného rejstříku provést. Rejstříkový soud tedy, až na výjimky stanovené zákonem, podaný návrh věcně nezkoumá, ale posuzuje toliko splnění formálních náležitostí. V rejstříkovém řízení není dán procesní pro-

27