tajemství, důležitého zájmu účastníků nebo mravnosti a zachovat tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem (zák. č. 412/2005 Sb.). (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 7 Cmo 354/2015)

Určení výše odměny likvidátora jmenovaného soudem Soud je při stanovení výše odměny likvidátora jmenovaného soudem vázán vyhláškou, která v § 3 stanoví výši odměny v závislosti na výši likvidačního majetku. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 6. 2016, sp. zn. 7 Cmo 358/2015)

Výše vypořádacího podílu a jeho splatnost Poctivost vypořádaní vztahu mezi společností a  společníkem, kterému zanikla účast ve společnosti, je vždy třeba posuzovat ke dni zániku účasti společníka ve společnosti ve smyslu ust. § 61 odst. 2 věta druhá obch. zák. Nesplní-li společnost povinnost zaplatit bývalému společníku vypořádací podíl, může se bývalý společník domáhat jeho zaplacení v celé („hrubé“) výši soudní cestou, včetně úroku z prodlení, a to z celé nezaplacené částky (tj. z částky představující „hrubý“ vypořádací podíl), viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo2970/2013. V dané věci zanikla účast společníka, jehož vklad byl splacen, ve společnosti dne 15. 12. 2009 a jeho obchodní podíl přešel na společnost. K převodu obchodního podílu podle ust. § 113 odst. 5 obch. zák. nedošlo, společnost si svou povinnost nesplnila a ani valná hromada společnosti nerozhodla dle ust. § 113 odst. 6 obch. zák. ve lhůtě 6 měsíců ode dne zániku účasti společníka ve společnosti tj. do 15. 6. 2010 o  snížení základního kapitálu o  vklad tohoto společníka, nebo o  tom, že ostatní společníci převezmou jeho obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu. Odvolací soud proto na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že podle ust. § 150 odst. 3 obch. zák. lhůta bez zbytečného odkladu pro splnění povinnosti společnosti vyplatit vypořádací podíl počala běžet marným uplynutím 6 měsíců ode dne zániku účasti společníka ve společnosti, tedy dnem 16. 6. 2010, (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp.zn. 29 Cdo 3645/2008). (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2016, sp. zn. 7 Cmo 370/2015)

46