o vrácení daru, který jsme Tobě a Járovi dali“. Odvolací soud k tomu uvádí, že za prvé je z lidského hlediska zcela pochopitelné, že ve většině případů se po rozvodu manželství styk bývalých manželů s rodiči vždy toho druhého manžela minimalizuje či je nulový. Je to do značné míry běžný úkaz v české společnosti, rozhodně nejde o porušení právních předpisů, nejde o porušení dobrých mravů, tím spíše pak závažným způsobem. Za druhé, jak již výše rozvedeno, lze dovodit, že od rozvodu manželství jsou bývalí manželé vůči rodičům svých bývalých manželů v pozici cizí nemající zákonnou povinnost o ně jakkoli jevit zájem či se starat. Pokud bychom došli k opačnému závěru, tedy že nejsou cizí osobou leč členem rodiny, pak by došlo ke splynutí osoby, na jejíž ochranu směřuje ust. § 630 obč.zák. s osobou mající hrubě porušovat dobré mravy, což vylučuje následek spočívající ve vrácení daru, nicméně odvolací soud tento názor o trvajícím členovi rodiny nesdílí. To vše platí i s přihlédnutím ke vztahu mezi dárci a obdarovanými, kdy ani i jen z tohoto vztahu nevyplývá zákonná „doživotní“ povinnosti péče obdarovaného o  „svého“ dárce. Za třetí, a to především, jednání vytýkané navrhovateli účastnici ad 1) nejsou v žádném případě jednáními, jimiž by porušila dobré mravy, tím spíše pak hrubým způsobem, právní důvod k vrácení daru tak není dán. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 7 Cmo 464/2014)

Právo společníka domáhat se vůči společnosti soudní cestou doplnění a opravy účetních závěrek Z cit. ust. § 135 odst. 1 obch.zák. vyplývá, že zajištění řádného vedení účetnictví je povinností jednatelů společnosti, za jejíž případné porušení odpovídají podle ust. § 194 odst. 5 obch.zák. Jedná se však o porušení povinnosti jednatelů vůči společnosti při výkonu jejich funkce, nikoliv o odpovědnost společnosti vůči společníkům. Ustanovení čl. X odst. 1 a 2 společenské smlouvy společnosti E., s.r.o. ze dne 21. 6. 2005 odráží povinnosti společnosti vůči státu dané veřejnoprávní úpravou. Rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a povinnost společnosti sestavit účetní závěrku stanoví zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a  odvodů za porušení rozpočtové kázně (, které jsou příjmem státního rozpočtu, upravoval do 31. 12. 2010 zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Od 1. 1. 2011 upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Znamená to, že kontrola řádného vedení účetnictví a tudíž i správnosti a úplnosti účetních závěrek společnosti patří do působnosti příslušného finančního úřadu. Finanční úřad může v daňovém řízení správnost a úplnost účetních závěrek přezkoumávat a za zjištěné nesprávnosti v jejich vedení společnost sankcionovat. Případné nepravdivé vedení účetnictví a nesprávnost či neúplnost účetních závěrek společnosti není tedy porušením společenské smlouvy, jak se navrhovatel mylně domnívá, nýbrž porušením shora uvedených

53